NEGLECTED FIELDS + ABSURD CONFLICT tour report

(v tištěné podobě vyšlo v časopisu Pařát - č. 9)

Když jsem před časem pořizoval pro Pařát rozhovor s kapelou ABSURD CONFLICT, nenapadlo by mě, že za čas budu na stránkách časopisu vystupovat jako člen kapely. Stalo se a tak se v pátek 4. dubna scházím se zbytkem kapely posíleným o manažera jakož i řidiče, který v konečné fázi zastal i funkce jako ničení zařízení klubu a prznění barmanek, věci, které jsme my jako slušně vychovaní rockeři holt sami nedokázali.
První zastávka se koná v Globusu kousek od Brna, je totiž před náma čtyřdenní cesta po Slovensku, první polovina to turné s lotyšskými NEGLECTED FIELDS. Dá rozum, že na takovou výpravu je třeba se pořádně vybavit, takže pokladnou projíždíme s košíky úhrnem obsahujícími kartón piv na osobu, což odvážnější jedinci ještě obzvláštnili specialitami jako litr fernetu, ti nejambicióznější si dokonce koupili ... ale abych nezdržoval, je před námi dlouhá cesta, která končí večer v Rimavské Sobotě. Vše probíhá bez problémů včetně hraničního přechodu, za Bratislavou žádné pěkné stopařky nebyly, takže ani toto nás nezdrželo a pěkné počasí lákající k provětrání východoslovenské policejní hlídky taky nezpůsobilo vážnější problém. Mimochodem, jihovýchodní Slovensko (nevím jak moc totéž platí pro dalš části země) má specifický ráz, co se obydlených míst týče, obvykle neupravené okolí, polorozpadlé domy a uprostřed toho nádherný moderní kostel. A pokud jde o kostely ve větších městech, tam se jedná skutečně o unikáty, navíc obvyklé zvony jsou zde nahrazeny nějakou melodií, takže třeba v Banské Bystrici jsme si na náměstí zatančili v poledne valčík. Ale to už přeskakuju.
Přijíždíme do Rimavské Soboty, kde je naše první zastávka. Místo zřejmě slouží jako jakési centrum hudebního dění, kromě velkého sálu jsou zde dvě zkušebny. Horší je to s občerstvením, v zadní části sálu je improvizovaný bar. Bohužel to kafe, to byla skutečně hrůza, která se už naštěstí neopakovala. Naopak mě potěšila nabídnutá láhev calvadosu, kterou jsem až do jejího vyprázdnění nepustil z dohledu.
NEGLECTED FIELDS jsou už na místě a jako zahraniční hvězdy budí zaslouženou pozornost, na místo dorazil i štáb televize JOJ. Ovšem když moderátorka vyzvídá od Loudi, jak se píše death metal, je mi jasné, že moc do hloubky tato prezentace nepůjde, ostatně př přihlížení rozhovoru jsem se neubránil úsměvu - např. když se slečna zeptala, pokolikáté kapela hraje v Rimavské Sobotě ...
Koncert samotný odstartoval projekt ALICE COOPER REVIVAL bratislavských DEAD POETS SOCIETY, kteří nemohli přijet v celé své kráse, tak operativně poskytli tuto náplň. Osobně jsem to ocenil, jednak kapela předvedla velmi dobrý výkon, obzvláště kytarista, a pak známé hity mi umožnily před mým první vystoupením trošku rozcvičit hlasivky. A nakonec ani o krásu nebyla nouze, kapela totiž angažuje dvě velice pohledné dívčí součásti. Hned první vystoupení potvrdí, že není třeba mít obavy o zvuk. Pokračujeme tedy dál místními FAJRONT LTD. Kapela, o které jsem předtím neslyšel, ale jejich vystoupení mě posadilo na zadek. Super! Melodická technická hudba s přesvědčivým frontmanem, oprabvdu se doteď divím, že o té kapele není nikde napsáno víc, je to fakt jedna z nejlepších věcí, co u nás existuje, nekecám. Po takovém soustu je trošku o strach na to pódium vylézt, navíc solidní návštěva čítá skoro 200 duší, pobavit se přišlo velice rorzmanité publikum, ale atmosféra je opravdu příjemná. Takže ABSURD CONFLICT poprvé v nové sestavě. Kluci zvládají všechno 100%, zábavná situace nastává, když si nemůžu vzpomenout název druhé nové skladby, něco podobného se mi stalo posléze ještě jednou, ale jde spíš o psychický blok, jinak se nám všem hrálo asi fakt dobře, jak říkám, jde o celkovou atmosféru, která člověka nakopne. Pak už se těším na NEGLECTED FIELDS. Tato kapela svým posledním CD "Mephisto Lettonica" opravdu dosáhla špičkové úrovně a to, co kluci předvádějí se svými nástroji, a jak svůj um dokážou skloubit do chytlavých a vymakaných nápadů, to se musí slyšet a vidět. Tappingové solo na basu v přídavku mi otevřelo hubu tak, že by se tam vešlo sto kokotov ... Mimochodem, postupně všichni začínáme asimilovat na slovenčinu. Po sbalení nástrojů a decentní pochvale od manažera nastává čas odjebať sa odtialto. Nocleh je zajištěn na chatě, ke smutku některých ještě ne zcela unavených členů s námi žádné fanynky nejedou, takže se u piva sejde pouze pánská společnost. 
Něco ke kolegům z NEGLECTED FIELDS, kteří aspoň z počátku působili trochu chladně a uzavřeně, výjimkou je frontman Sergej, který kdykoli se přiblížil, dlouho před ním už šel jeho úsměv, vyloženě pozitivní osobnost. Být opačného pohlaví, chtěl bych ho za manželku. Postupně je však vidět jak se jkluci aklimatizovali a své samozřejmě dělají i úspěšné koncerty. Nerozlučným duem se stávají Jura a basák Sergej, kteří tráví stále více času lekcemi nespisovné ruštiny. Mluvím-li o úspěšných koncertech, mám po turné pocit, že jinak to ani nejde. Druhá zastávka Vrútky nás ovšem vítá sněhovou vánicí a chvíli před koncertem je jasné, že dnes večer si fanoušci asi cestu do RC Mlyn nenajdou. 
Padne i nápad koncert zrušit, ale to všichni zamítáme, kladně nalazeni vyhřátou šatnou a stolem plným dobrot, lístky na pivo mizí jeden za druhým. RC Mlyn je fakt místo, které by rockeři leckde mohli závidět. Nakonec ani ta návštěva není špatná. S místními fanoušky sice probírám možnosti chození na koncerty, finanční i dopravní, někteří už jsou nešťastní z množství akcí, na které nestíhají chodit, ale my si dnes opravdu stěžovat nemůžem. Po SURGICAL DISSECTION, kteří vypálili pořádnou proci brutálního grindu si chystáme svoje věci a pálíme do lidí první pecku. K mému překvapení lidi reagují a v jedné skladbě se je podaří dokonce roztleskat. Dojde i na zopakování jedné skladby, žádný přídavek opravdu v záloze nemáme, tak daleko sebevědomí kapely ještě nestouplo, i když po takovýchto akcích k tomu není daleko. NEGLECTED FIELDS samozřejmě ještě víc pozvednou náladu, i když jejich hudba je záležitostí spíš pro pozorný poslech, k tomu ostatně v našem případě bude ještě nejedna příležitost. 
Zábava pokračuje i po koncertě, centrem pozornosti se stává jukebox a klubem se rozléhají tóny základních pecekod DREAM THEATER, které rebelsky naruším "Červenou čiapočkou" od EDITORu. Trošku děsivou vyhlídkou je však noční přejezd do Basnké Bystrice, na sněhovou kalamitu nejsme vybaveni a ostatně i toho kulicha jsem si vzal původně spíše kvůli image než počasí. Pomalu se vydáváme na cestu jako ponorky hustým mlékem, někteří v obavě o svůj život, nakonec však bezpečně dorážíme na nocležiště a spokojeně usínáme. Banská Bystrica je třetí zastávkou turné a jelikož tento den není třeba nikam jet, můžeme se věnovat procházkám po místních restauračních zařízeních. Původně jsem chtěli se Sergejem věnovat nějakou pozornost historickým pamětihodnostem města, kterých je zde požehnaně, leč počasí opravdu vybízí spíše k bezpečnému místu u hospodského stolu. Tento základ se nám ostatně večer pořádně zúročil. Klub Tartaros je malým pekelným místem, kde se určitě akce konají jedna radost. Středem zájmu se samozřejmě stává jukebox a tak si říkám, že spíš než kredit ne pivo bychom měli příště dojednat pro členy kapely volné disponování jukeboxem. Peněz investovaných do metalových klasik i neklasik bylo snad víc než za pivo. O akci se postarali ABSTRACT, kteří koncert zahájili. Opět se jedná o záležitost pro instrumentální fajnšmekry, která i při skromných podmínkách klubu vyzní skvěle a na nás čeká další fajn koncert. Lidi přímo u pódia jsou jedním ze zásadních prvků správné energie koncertu. Vražda! Koncert NEGLECTED FIELDS tentokrát sleduju v poloze v sedě s místními metalisty, ostatně večer se rozvíjí slibně ... po desátém pivě už jsem si jaksi říkal, že stačilo, jenomže ono se přede mnou nekontrolovaně vždycky objevilo další, tak co s tím. Ještě důkladněji se alkoholickým poživatinám věnoval náš pan řidič, což v konečné fázi div neohrozilo fyzickou existenci klubu, naštěstí se kolem kapely pohybují i rozumní lidé, kteří v pravý čas rozhodují o uložení se ke spánku. 
Poslední zastávkou je Prešov a známý Plastic Klub. Další přejezd přes hory, zastávka u popradského hypermarketu na kafe a pár dobrot ... taková kapela na turné, to je asi lukrativní business, ještě víc pak pro výrobce obložených baget a čerpací stanice, které je distribuují. Mě osobně víc potěšil výjezd na Čórtův hrád, tj. Spišský hrad, který i v sychravém počasí hlídal nějaký ozbrojenec a nedefinovatelně na nás hleděl přes mříže. V Prešově už bohužel klepu horečku, posilňuju se dalším kafem a posléze všichni mizíme do blízké restaurace na večeři. Naprosto úžasná obsluha dokáže během hodiny vyprodukovat dva talíře špaget, což je pro 12 hladových krků opravdu adekvátní servis, s takovou bychom asi koncert nestihli, takže si zbylá jídla posléze necháváme donést zabalená. I tak mi unikli první NOSTRUM. WAYD jsem chválabohu stihnul, jedná se přece jen o jednu z mých nejoblíbenějších kapel, takže jsem měl šanci slyšet i nějaký nový materiál. A opět slušný zvuk. Prešovské publikum reaguje trošku jinak, po většinu koncertu nebylo vidět moc pohybu, či hlasitých reakcí, zato po koncertě fanoušci živě projevovali zájem o informace o kapele. Zbytek večera trávím naprosto zničen v leže v odlehlém místě klubu, mimochodem jedná se o jakýsi komlex snad bývalé továrny s industriálně laděným vybavením, název Plastic leccos prozradí o použitých materiálech. V prostorách je např. i zkušebna. Po koncertě následuje pár fotek a před půlnocí odjezd domů. Pokud si pamatujete pekelně chladné počasí, které tehdy panovalo, nepřekvapí vás, že nám cesta trvala neplánovaně dlouho, zejména pak, když některé z hraničních přechodů byly díky kalamitě neprůjezdné. Nakonec jsme ještě před polednem doma. Musím se podělit o zábavnou věc, která se mi stala, když jsem po dvanácti hodinách sezení v autě vzal batoh plný desek a kazet a vydal se domů, podlomily se mi nohy, a jestliže jsem se celé turné udržoval v přijatelně vypadajícím stavu, tak placák přímo na zem sto metrů od baráku doladil mou image opravdu vkusně. Volné úterý je pak věnováno nekonečnému pobytu v koupelně, vyřizování zmeškané pošty a přípravě do zaměstnání. Jak už to u amatérských hudebníků bývá, nastává po zbytek týdne systém práce - koncert. O to děsivěji působí fakt, že se mi naprosto ztratil hlas a až čtyři piva těsně před pražskou štací v klubu BVlack Pes pomůžou tuto dispozici obnovit. Na čaských a moravských zastávkách turné se přidávají i slovenští PATHOLOGY STENCH, kapela, kterou mám naživo velice rád. Praskými předskokany jsou navíc brutalíci APOCRYPHAL DEATH, se slušně zvládnutýma kytarama a zábavnými nápady, leč bez bicích a basy ... No škoda, určitě by z toho šlo vytěžit při seriozním přístupu víc. Apropo seriozní přístup, díky absenci aparátu, který se musel shánět na posledních chvíli, dochází k časovém skluzu, což nakonec odneseme my stopnutím show dvě skladby před koncem. Ale pravdu díc, v Praze jsem ještě koncert, který by proběhl podle plánu nezažil ... jasně, jasně IRON MAIDEN, já vím ... PATHOLOGY STENCH do toho praští se vší energií, přímočará hudba se silnými rify, ideální pro moshing ... ne že by zrovna místní publikum tuto skutečnost podpořilo, ale i tak je odezva dobrá. Zazněly i tři nové skladby, je na co se těšit. NEGLECTED FIELDS byli v Praze řádně propagováni a soudě dle reakcí, přítomní byli spokojeni. Standradní set s materiálem z "Mephisto Lettonica" obohacený o jednu fungl novou věc a jednu starší vyzněl i tady výtečně. Cesta domů, zase hezky do práce, pár hrnků kafe, jak jinak a zlomový bod turné, domácí Brno. Netřeba říkat, že domácí štace a přítomnost známých děla tuto akcí zvláštní. Pro mě hlavně co do množství konzumace vodky. I tak opět nervozita a tentokrát mi vypadl název skladby, kterou jsem tak pěkně uvedl ... no co, úkolem umělců je publikum bavit, stalo se. Masivní podpora prvních řad činí z koncertu i pro nás skvělý zážitek, který neplánovaně končí uprostřed závěrečné rychlovky "Sex for a Few Marks" pádem Františkova komba. Aspoň je vidět, že hrajeme naplno, ne? Ostatně všemu je třeba se věnovat naplno a díky důslednosti Anet při dolévání mé skleničky vodkou se kolem desáté omlouvám a odcházím regenerovat na další náročný den. V pátek hned po příchodu z práce padám zpět do postele a čekám na budící zvonek před odjezdem do třinecké Harendy. Ten přichází překvapivě pozdě, zdržení při odjezdu a pak hledání místa činu, obohacené o policejní kontrolu (nějaká bankovní loupež ... to bude určitě těch pět týpků namačkaných ve felicii) rezultuje v našem pozdním příjezdu asi v půlce setu pořádajících ADOR DORATH, kapely, která má určitě co nabídnout milovníkům melodiky a atmosféry. Dobře nalazení PATHOLOGY STENCH si kolegiálně vyměňují pořadí a my tak máme čas se pořádně nachystat. Harenda je dalším z výborných míst pro hraní, trošku z ruky z centra města, ale přesto se dostavilo takové množsví fans, že se skoro nešlo prodrat uličkou mezi stoly. Možná škoda, že většina publika při koncertech sedí, ale i tak kontakt fungoval a odezva byla dobrá. Při problémech s odjezdem jsme zapoměli krabici s cédéčky, ne že by to byl nějak žádaný artikl, ale zrovna v Třinci bychom mohli v případě polských fans, kteří zájem projevili, dosáhnout i navýšení exportních čísel. Rozhodující byl ale další vydařený koncert, kurnik šopa, ni? Nálada v šatně je taky fajn, až na jednoho opruzujícího skinheada, kterému bylo nutno vysvětlit, že skinheadství nás starších členů kapely spočívá v něčem zcela jiném, než politických či fotbalových názorech, navíc ho posléze Kuča z PATHOLOGY STENCH zaskočil otázkou kolik je dva plus dva, na což už chlapec evidentně svým intelektem nestíhal a šatnu skromně opustil. 
Louďa dává k dobru příběh Karlise, který zůstal u něho doma zavřený hodinu a půl zaseklý ve sprše . Nakonec bylo nutno ukončit jeho nedobrovolnou parní lázeň násilným vylomením dveří. Jdu se po včerejším zmeškaném vystoupení na kolegy z NEGLECTED FIELDS podívat. Ostatně je to naposled. Opět hrají precizně a dnes pro obzvlášť natěšené publikum. Pak už na mě doléhá únava, což ovšem Jenda vychytá půllitrem silného kafe ... pak už následují rumové rundy u baru. Utrpení na cestě zpátky očekává Milana, který má dnešní řízení na starost, naše zbylá čtveřice totiž spokojeně dřímá v alkoholickém opojení. Není divu, že si Milan musel spánkový deficit vybrat cestou na poslední štaci na Bloodfest v Miloticích u Kyjova. Závěr je pro nás poněkud rozpačitý, přece jen se nám dostalo nevděčné role otvíračů, kteří slouží k nastavení zvuku. No, říkám to bez ironie či hořkosti, při jmény nabité sestavě dnešního večera je i tak pro nás příjemnou zkušeností si tady zahrát, navíc na vynikající aparát. Spíš by se dalo něco namítat k zařazení NEGLECTED FIELDS, které čekala předlouhá cesta domů, až na konec programu dlouho po půlnoci. My nastupujeme před téměř prázdný sál a odehráváme standardní set. Reakce samozřejmě veškeré žádné, ale i s tím je třeba se vyrovnat. Původně jsem se těšil na vystoupení ostatních kapel, ale únava z náročného programu už se natolik akumulovala, že se nakonec všichni rozhodujeme k odjezdu domů. Pár posledních společných fotek v šatně a pak už jízda domů plná nostalgických vzpomínek a hodnocení. Možná to zní pateticky, ale každý moment turné byl osobitým a intenzivním zážitkem, některé si zapamatujeme napořád, některé se stanou oblíbeným obohacením vyprávění v hospodách, něco naopak člověku z hlavy vypadne. A jsou věci, které člověk prožije nebo si uvědomí až dodatečně ... třeba až příjde účet za způsobené škody nebo soudní rozhodnutí o alimentačních poplatcích, i když to snad ne, jak jsem zmínil, někteří si koupili ... ale omlouvám se, odbíhám od tématu. Závěrečné hodnocení - skvělé. Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří se podíleli na organizaci turné a jednotlivých koncertů, samozřejmě pozdravit všechny, kteří se akcí zúčastnili, a v neposlední řadě poslat velké "zdravstvuj!" klukům z NEGLECTED FIELDS!!!